Proces neúspěšné redukce váhy může mít kořeny hlouběji, než by člověk očekával. U svých klientů mnohdy nacházím absenci snídaní. Což je jeden z důvodů neúspěchu redukce váhy. Někdy se setkávám i s tvrzením, že ke snídani stačí pouze jogurt. Bohužel ten se nedá považovat za plnohodnotnou volbu snídaně. Neobsahuje dostatek živin potřebných ke kvalitní snídani. Většinou ho „slupneme jen tak narychlo a letíme do práce".
Proces snídaně by měl být tak trochu obřad. Nemyslím tím rezervovat si na to dopoledne, bohatě stačí vstát o půl hodiny dříve a jídlo si umět připravit. Tím ukazujeme i to, jak o sebe umíme pečovat, zda netláskáme něco při ranních fofrech, jen aby to zapláclo žaludek. I tento detail vypovídá o člověku - jak si sám sebe váží a jak je ochoten přistupovat k dalším změnám v redukčním režimu. Snídaně by měla obsahovat 25% z celkového denního energetického příjmu, proto stojí za uvážení věnovat ji trochu svého času.
Že je snídaně základ dne věděli už naši předci. Během noci tělo spotřebovává většinu energie z rezerv, a proto ihned po probuzení musí přijmout dostatek živin. Z nich načerpá dostatečnou energii pro fungování během dne. Správně zvolenou snídaní si nastartujeme metabolismus a zabráníme tak úbytkům fyzické a psychické výkonnosti během dne. 30 - 60 minut po probuzení se aktivuje naše trávení. Proto se nedoporučuje snídani v žádném případě vynechávat. Tím, že se nenasnídáme, snížíme i svůj energetický výdej, což je dobré, pokud chceme být v kulaté formě, ale kontraproduktivní pro štíhlou postavu - je dokázáno, že většina lidí, kteří snídají, netrpí v tolika případech nadváhou.
Mozek a svaly potřebují ke své práci dostatek glukosy, kterou získáváme především z komplexních sacharidů (pomalé cukry), proto by jich měla snídaně obsahovat co nejvíce. Nemusejí chybět ani čerstvě vylisované ovocné a zeleninové šťávy. Při snídani je dobré orientovat se dle své momentální chuti. Můžeme zvolit sladkou variantu snídaně, která je i lehčí - příkladem mohou být vločky, cereálie, obilné kaše. U „těžších" variant snídaní to mohou být vajíčka, celozrnné pečivo, šunka..
Další články z rubriky Zdravé stravování
Zdravý životní styl - všeobecně známé a velmi diskutované téma. Je to jen další moderní trend, způsob jak podpořit potravinářské řetězce a farmaceutické společnosti? Jak moc záleží na tom, zda jsou potraviny organické či ne a co to vlastně znamená? Kterým nemocem se dá předejít zdravou stravou a jak naše tělo funguje, když stravu zpracovává? Jak určité potraviny ovlivňují schopnost se soustředit, učit se a udržet si energii?
To vše patří do jakési základní abecedy o výživě, kterou by každý rodič měl znát. Jestliže je zdravý živ. styl důležitý pro dospělé, pak je zcela zásadní pro děti jak předškolního, tak školního věku.
Sója je bezpochyby velice hodnotná potravina, protože obsahuje řadu velmi důležitých živin, jako jsou bílkoviny, vláknina, železo, vápník, draslík, hořčík a vitamíny. Také je bohatá na lecitin, který snižuje cholesterol nebo na nenasycené mastné kyseliny včetně omega 3! Je však také nutné si uvědomit, že sója obsahuje i řadu látek, které pro nás nejsou z výživového hlediska, tak výhodné. Sója ale do našich jídelníčků určitě patří, je však ze všech luštěnin nejhůře stravitelná, proto je třeba mít o ní více informací. U sóji je totiž zcela zásadní způsob jejího zpracování a to v jakém stavu ji konzumujeme.
Jako první věc je potřeba si uvědomit co získáme konzumací bílého pečiva. Víceméně nic - konzumací bílého pečiva dodáváme tělu pouze prázdné kalorie a minimum vlákniny, přibližně 3g ve 100g. Kdežto celozrnné pečivo je pro nás zdrojem tolik potřebné vlákniny, přibližně 8,5g ve 100g (doporučená denní dávka vlákniny je přibližně 35 g). Vláknina napomáhá peristaltice střev, správnému trávení, dodává tělu vitamíny B6 a E, kyselinu listovou, měď, hořčík, mangan a zinek.
