Ingredience pro: ( pro formu nebo plíšek cca 20x30cm)
těsto (dva pláty) :
250 g polohrubé mouky
200 g brambor (den předem uvařených ve slupce)
100 g másla
70 g moučkového cukru ( může i natural třtinový)
1 vejce
¾ prášku do pečiva ( 2 vrchovaté lžičky cca 10g )
náplň :
300 g reveň (+/-) (lépe o něco více, dobře oloupat a pak nakrájet na menší kostičky)
skořice ( může být malá lžička nebo volitelné množství )
20g - 1 sáček vanilkový cukr
vhodná ale nemusí být: 1 lžíce škrobové moučky (solamylu, nebo vanilkového pudinku)
Postup:
Společně s moukou prosijeme na vál i prášek do pečiva, oloupeme a nastrouháme den předem uvařené brambory, máslo, moučkový cukr, vejce - ze všeho ručně zpracujeme vláčné těsto. Konzistence je podobná jako na linecké.
Rozdělíme na dva stejné díly, ze kterých uválíme plát tvarem podobným dnu formy. Jeden vložíme na dno formy nebo plíšku, můžeme ručně dpmáčknout a doupravit k okrajům, těsto tak je přilepené na dně ve vrstvě cca 0,5-1 cm.
Na tento díl prostřeme reveňovou náplň, asi 1-2 cm vrstva,
pokud máme reveně více až 2 cm vrstvu, je vhodné mírně poprášit solamylem.
Přikryjeme druhým plátem a válečkem ev ručně dotiskneme k sobě a doupravíme k okrajům.
Pečeme v troubě na 200°C 10 min, pak teplotu snížíme na 180°C
dopékáme dorůžova celkem cca 40 min.
Po vychladnutí uchováme v mikrotenovém sáčku,
moučník je výborný až druhý i třetí den, kdy pěkně provlhne a chutě se propojí.
Celkem z uvedeného množství:cca 920 g (E: 9400 kJ, B: 35g, S: 327g, T: 91g, Vl: 13g )
|
|
100 |
g |
|
Energie |
1021 |
kJ |
|
Bílkoviny |
4 |
g |
|
Sacharidy |
36 |
g |
|
Tuky |
10 |
g |
|
Vláknina |
2 |
g |
Letošní přechod z letního počasí na velmi chladné podzimní je velmi rychlý. To se bohužel může velmi podepsat na zvýšeném výskytu nachlazení, rychlý nástup chřipek a angín. Pojďme si ukázat několik jednoduchých rad, jak pomoci tělu, aby se lépe vyrovnalo s těmito teplotními zvraty.
Jestliže chceme, aby naše tělo mělo lepší imunitu a bylo více odolné, musíme nejprve upravit naší stravu. Ta ovlivňuje naše zdraví z velmi podstatné části.
V prosinci je nejzatíženějším orgánem tlusté střevo. A to i bez ohledu na blížící se Vánoční svátky spojené v našich zeměpisných šířkách s nezřízenou konzumací cukroví, vánoček, štol, majonézových salátů a smažených řízků, které následuje pečená kachýnka a ve finále Silvestrovská všehochuť zalitá spoustou alkoholu J Jojo, my Češi slavíme dost divným způsobem ;-)
Jako obvykle troška opakování z biologie - tlusté střevo je konečný úsek trávicí trubice, kde probíhá finální zahušťování a vyměšování potravy z těla. V tlustém střevě se vstřebávají zbylé vitamíny, minerály a voda. Nestravitelné zbytky jsou zahušťovány, vzniklé výkaly odchází konečníkem z těla ven. Na procesu tvorby stolice se významně podílí zde usídlené symbiotické bakterie - tzv. střevní mikroflóra. Tlusté střevo člověka je dlouhé asi 1,5 metru a má průměr 5-7 cm.
