Věříte tomu, že polovinu prázdnin máme za sebou? Jako obvykle léto pádí jako splašený kůň. Doufám, že si ho náležitě užíváte! Začíná období hojnosti, sklizně a příroda nám nabízí ve velkém své dary. Počasí nám dopřává sluníčko a vysoké teploty, dny jsou ještě dlouhé a ač máme za sebou Svatou Annu, která přináší chladnější rána, večery jsou ještě krásně teplé a svádějí ke společným posezením na zahradách u grilů.
Nejohroženější v tomto měsíci opět není určitý orgán, ale tentokrát systém - termoregulace těla.
Opět na začátek krátké opakování z anatomie: Průměrná tělesná teplota u člověka se pohybuje v rozmezí 35,8 °C až 37,3 °C. Tato teplota zaručuje správné fungování všech tělesných orgánů a reakcí, které v nich probíhají. Většina tělesného tepla, jež vzniká při chemických reakcích v těle, pochází z činnosti jater, ledvin a mozku, ale i působením hormonů, fyzickou aktivitou a také jako reakce na vysokou teplotu prostředí. Pro udržení stálé teploty tělo využívá dva typy termoregulace. Nervovou - rychlá reakce na změnu okolní teploty - reguluje průsvit kožních cév, pocení a třes kosterního svalstva. A hormonální - uplatňuje se pod vlivem hormonů štítné žlázy a dřeně nadledvin - dlouhodobá adaptace na chlad.
Teplota organismu v průběhu dne kolísá, nejnižší teplotu má tělo při spánku nad ránem někde mezi 4. a 6. hodinou ranní. Nejvyšší teplotu pak na večer.
Problémy termoregulace jsou samozřejmě dva - podchlazení, kdy teplota tělesného jádra klesne pod 35 °C. A pak přehřátí organismu, kdy teplota překročí 37 °C. Může se jednat o přehřátí organismu kvůli vlivům vnějšího či o obrannou reakci imunitního systému na infekci. V první polovině srpna míváme problémy většinou s přehřátím díky vysokým teplotám venku, ve druhé polovině srpna pak spíše s nedostatkem tepla.
To, že s teplotou našeho těla není něco v pořádku, poznáme snadno. Při přehřátí je nám mdlo, máme mžitky před očima, nadměrně se potíme, začne nás bolet hlava, může dojít až ke zvracení a poruchám vědomí. Naopak podchlazení se projeví tzv. husí kůží, zježením chlupů, třesem, zrychlením tepové frekvence, silné podchlazení pak vede až k bezvědomí.
Termoregulace je úzce spojena s naší hmotností. Určitě si teď představíte upoceného zarudlého jedince se spoustou kil navíc, který v létě určitě trpí víc, než štíhlá slečna typu „sirka", která se zase roztřese a lehce promodrá, pokud na ni foukne vlahý větřík. No, co dodat - každý jsme jiný a každý extrém přináší své problémy. Proto mějme na mysli naše zdraví a neubližujme si extrémy.
Pokud trpíme zvýšenou teplotou, která nemá zjevnou příčinu tělesnou či vnější, je dobré se podívat na duchovní stránku věci. Horečka nás upozorňuje na naši potřebu být ohněm na tělesné rovině místo ve vědomí, je výzvou otevřeně se vypořádat s konflikty v duchu a postavit se čelem životnímu boji. Častý pocit chladu až zimnice pak nabádá k otázkám, zda nejste příliš osamocení, nejistí, roztříštění a roztěkaní, máte na sebe čas?
A jak tedy v srpnu a nejen v srpnu pomoci naší termoregulaci a co jíst?
• Udržujte odlehčený jídelníček! Léto je ideální dobou pro rychlou úpravu jídla a zařazení lehké, čerstvé a jednoduché stravy. Řiďte se sezónou, kupujte lokální suroviny, pokud navštívíte exotické kraje, nebojte se vyzkoušet místní kuchyni.
• Jezte ochlazující ovoce - meloun, citrusy, lesní ovoce, banány, jahody, hrušky! Ředěné ovocné šťávy a smoothie jsou prostě úžasné.
• Jezte zeleninu - mezi tu ochlazující patří například lilek, ředkvičky, celer, špenát, zelí, hlávkový salát, rajčata, okurky, cukety, čekanka, květák, brokolice, mořské řasy a olivy. Vyzkoušejte studené zeleninové polévky. Znáte bulharský TARATOR? Je to polévka z nastrouhané salátové okurky a jogurtu. Příprava je jednoduchá a polévka je to luxusní! Jak na to: Jogurt s mlékem nebo smetanou rozšleháme, osolíme, okořeníme mletým černým pepřem a dle chuti přidáme nastrouhaný česnek. Za stálého míchání přilijeme trošičku olivového oleje, přidáme nadrobno nakrájené nebo nastrouhané okurky a jemně nasekaný kopr. Polévku necháme dobře vychladit v lednici.
• Dopřejte si zakysané mléčné výrobky - jogurty, zakysanou smetanu, kefír.
• Z obilovin patří mezi ochlazující jáhly, kroupy, ječmen, žito, amarant. Dále klíčky a z luštěnin sója, výrobky z ní a mungo.
• Z masa zmíním opět ryby a mořské plody - obzvláště, pokud se chystáte na dovolenou k moři.
• Z bylinek se hodí kopřiva, meduňka, máta, celerová nať, šalvěj. Z koření pozor na zahřívací zázvor a skořici. Paradoxně mezi chladivé koření patří chilli.
• Hodně pijte! Dětem a starším lidem pití aktivně nabízejte. Ideální je opět voda. Ale rozhodně není nejvhodnější ledová. Ta prudce ochladí sliznice dutiny ústní a trávicího traktu, což může vést k zánětům. Ani našemu žaludku ledové nápoje neprospívají. Vhodný je mátový a zelený čaj a minerálky. Opatrně s kofeinovými nápoji a alkoholem, sklenička bílého vína a pivko ale v horku neuškodí.
• Dopřejte si čaj na posílení jater, termoregulace je úzce spojena s činností jater a lymfatického systému. Takže je opět na místě pravidelná lymfatická masáž.
• No a klasická rada - hýbejte se, ale umírněně, prosím! Opět jsou vhodné procházky, plavání, jízda na kole, což k létu prostě patří. Zaměřte se na pružnost těla a rovnováhu, kterou vám zajistí jóga, tai-chi a čchi-kung. Žádné extrémní fyzické výkony vám ve vedru neprospějí. Berte na své tělesné schránky ohled a mějte se rádi.
• Termoregulaci prospívá samozřejmě otužování. Ale tady je opravdu potřeba postupovat pozvolna. Začněte třeba střídáním teplejší a chladnější vody při ranním sprchování. Začínejte vždy teplou, zakončete studenou a nakonec své tělo dosucha pořádně otřete ručníkem, čímž kůži prokrvíte.
• Pozor na rychlé změny teploty. Asi všichni známe bolesti v krku způsobené klimatizací v kancelářích, nákupních centrech, letadlech či v autě.
• Chraňte tělo krémy s ochrannými faktory, volným oděvem z přírodních materiálů a pokrývkou hlavy a to zejména u dětí.
• V aromaterapii - zkuste osvěžující citrón, verbenu či mátu nebo chladivou levanduli, která je vhodná i na spáleniny od sluníčka a poštípání hmyzem.
• Udělejte si radost a kupte si náramek nebo náušnice s jantarem. Jantar Je nabitý sluneční energií o vysoké frekvenci, která má schopnost celý organismus prosvětlit a očistit. Zvěstuje nám, že život je v zásadě plný slunce a tepla, že překážky stojící nám v cestě jsou překonatelné a že jsme schopni aktivovat vlastní síly k dosažení našich cílů. Navíc pomáhá při jaterních potížích a infekcích spojených s horečkou.
Takže radím - inspirujte se jižními národy a zkuste zařadit do svého denního režimu v srpnu siestu. Chápu, že pokud jste zaměstnanci, nebude to zrovna jednoduché:-) Ale zkuste to alespoň o dovolené. Dejte si čerstvou rybku, řecký salát, sklenku bílého vínka, nepřepínejte se a vychutnávejte si léto!
Krásný srpen plný slunce vám přeje
Zuzana, Výživou ke změně
/Zdroje: knihy o výživě a ájurvédě, Wikipedie, Léčivé přírodní energie, NaturShop/
Letošní přechod z letního počasí na velmi chladné podzimní je velmi rychlý. To se bohužel může velmi podepsat na zvýšeném výskytu nachlazení, rychlý nástup chřipek a angín. Pojďme si ukázat několik jednoduchých rad, jak pomoci tělu, aby se lépe vyrovnalo s těmito teplotními zvraty.
Jestliže chceme, aby naše tělo mělo lepší imunitu a bylo více odolné, musíme nejprve upravit naší stravu. Ta ovlivňuje naše zdraví z velmi podstatné části.
Jaro přichází v plné síle, na zahradách už září narcisy a tulipány, keře a stromy začínají kvést, hurá!!! Stejně jako příroda i my bychom měli být nabití životní energií a těšit se z každoročního počátku koloběhu přírody. Měli... Jenže někdy to není až tak snadné. Někdo říká, že nastává vůbec nejnáročnější období roku. V dubnu jsou totiž nejohroženějším orgánem JÁTRA, nejdůležitější orgán látkové výměny, k tomu se ve vzduchu objevují první alergeny, takže propukají alergie a astma, zhoršují se kožní problémy, může nás navštívit nevítaný host jarní únava a paradoxně i deprese.
