Sůl nad zlato

Rubrika: Zdravé stravování
Autor: Poradna pro zdraví a prevenci

 Že je sůl nad zlato, o tom nikdo z nás nepochybuje. Všechny nás o tom přesvědčil nesmrtelný Jan Werich ve stejnojmenné pohádce. A díky němu také víme, že bez soli to nejde. Ale nakládáme s ní tak opravdu? Jako s něčím, co je dražší než zlato?

Máme opravdu sůl nad zlato?

Troufám si tvrdit, že ani náhodou. Samozřejmě platí, že bez soli by to nebylo ono a naše tělo jí navíc potřebuje. Ale upřímně, kdyby to bylo zlato, opravdu byste ho sypali všude a v kvantech?
Vědci spočítali, že lidské tělo potřebuje denně jen asi 6 g soli. Což je asi takové množství, které se vejde na jednu malou lžičku. Teď si asi říkáte, že vás se to netýká, že lžičku soli nespotřebujete. Jenže ouha! Většina populace soli denně konzumuje mnohonásobně více. Tohle množství je totiž včetně veškeré soli, kterou přijímáme už ve zpracovaných potravinách. Např. i chleba nebo pečivo obsahují sůl, dokonce i to sladké. Nevěříte? Tak se při nákupu čehokoliv podívejte pořádně na etiketu. Pokud tam najdete NaCl (což je kuchyňská sůl, jinak chlorid sodný) nebo NA (což je sodík), je to jasné. A spočítejte si, kolik asi přijmete soli doopravdy. Pro snadnější představu - 6 g soli je asi 2,4 g sodíku.

Solíme proto, abychom zvýraznili chuť jídla. Ale chuť se dá zvýraznit i jinými a podstatně zdravějšími ingrediencemi. Např. zelenými a sušenými bylinkami. Nebo různým kořením. Možná to nevíte, ale např. výtažek z černého pepře je významnou součástí mnoha potravinových i výživových doplňků. Stejně tak například chilli papričky. A jistě se mnou budete souhlasit, že to už je řádné zvýraznění chuti.
Stejně tak nám poslouží hořčice, nebo křen. Na rozdíl od kečupů (a to i těch značkových), obsahuje daleko méně látek, které organizmus zatěžují.

Ti z vás, kteří vaří, si jistě všimli, že při přípravě masa nebo omáčky se někdy stane, že se sůl takzvaně rozleží . Jídlo zprvu chutná normálně, ale po nějakém čase, nebo po přihřátí, je pokrm slaný. To je proto, že když maso předem osolíte, sůl se dostane při úpravě dovnitř. Když pak ochutíte šťávu nebo omáčku, chutná normálně. Po nějaké době se ale sůl z masa uvolní a způsobí, že pokrm začne být slaný. Šetřete proto solí jako by to bylo skutečně zlato. Dosolit jídlo až nakonec je snadné, přesolené se ale spravuje dost těžko. A i když slanou chuť stáhnete třeba syrovým bramborem, skutečné množství soli zůstane stejné.

Jak účinně omezit konzumaci soli a přitom jíst chutně.


1. přestaňte kupovat polotovary a co nejvíce vařte. Jakékoli jednoduché, doma vařené jídlo je lepší než polotovar.

2. v syrovém stavu maso okořeňte, ale nesolte. Při přípravě minutek solte maso až hotové, těsně přes podáváním. Pokud připravujete maso dušením, vařením, nebo pečením, nejdříve maso opečte, nebo jinak tepelně upravte a solte až potom, co se maso takzvaně zatáhne. Omáčky a masové šťávy solte až těsně před podáváním.

3. Přestaňte přisolovat a místo toho používejte bylinky, koření nebo houby. Na slané chuti se totiž stáváme závislí a naše chuťové buňky se otupují. Solíme pak stále více. Když nahradíte slanou chuť jinou, výraznou chutí, chuťové buňky pookřejí a navíc dostanete do těla mnoho dalších, prospěšných látek. Doporučuji používat všechny zelené bylinky (čerstvé i sušené), hodně koření a houby. Do dresinků a zálivek používejte obyčejnou hořčici, chuťově nahrazuje sůl. Závislost na soli lze odbourat. Trvá to tak 1 až 2 měsíce, ale dodržíte -li výše uvedená doporučení, začne vám všechno víc chutnat i při omezeném příjmu volné soli.

4. Omezte pití minerálních vod, většina z nich má vysoký obsah sodíku (viz etiketa). Pokud už bez nich nemůžete být, pijte je jen příležitostně a střídejte je.

5. Jezte denně čerstvé ovoce a zeleninu,( nejlépe v poměru 1-2 díly ovoce a 3-5 dílů zeleniny. Celkové doporučené množství je od 0,5 kg až do 1 kg denně.


Uvedené rady platí pro nás všechny. Pokud už máte nějaké zdravotní problémy, jako např. vysoký krevní tlak, zvýšený cukr v krvi nebo problémy se srdcem, platí tato doporučení pro vás dvojnásob.

Bez soli to sice nejde, ale všeho moc škodí!
 


Další články z rubriky Zdravé stravování

Jídlo - tvůj pomocník či nepřítel

Stravování mladé generace je velmi aktuální téma. V době růstu a dospívání potřebuje tělo vyvážené množství základních makroživin, tedy bílkovin, sacharidů a tuků. Nemělo by chybět dostatečné množství ovoce a zeleniny, kvůli minerálům, vitamínům a vláknině. Pokud stravě nevěnujeme v této době patřičnou pozornost, zaděláváme si na problémy se zdravím, a to nejen ve vzdálené budoucnosti, ale bohužel i v té blízké. Stále se snižuje věk, ve kterém se objevuje cukrovka II. typu, vysoký krevní tlak. Mladých lidí s nadváhou (dokonce s obezitou) přibývá, přibývají problémy s klouby, šlachami, mnoho mladých má potíže s imunitou.

Proč jíst mořské řasy

Nedávno jsem doma vyráběla sushi. Základem sushi jsou kromě speciální rýže, syrové zeleniny, ovoce a ryb a neopomenutelného wasabi, sójovky a nakládaného zázvoru také MOŘSKÉ ŘASY.

Mořské řasy jsou obecně velmi prospěšné našemu zdraví a patří mezi tzv. superfoods. Dodají nám spoustu minerálů a vitamínů ve velmi koncentrovaném množství. Z vitamínů obsahují především C, A a skupiny B, např. veledůležitý B12, kterou postrádají hlavně vegetariáni či vegani, a jehož nedostatek se projevuje chudokrevností, hubnutím, zhoršováním duševní výkonností, paměti, svalové koordinace, třasem či mravenčením v končetinách. Řasy jsou zdrojem důležitých minerálů a obecně jich mají mnohonásobně větší množství než běžná zelenina.

Bílkoviny jako podstatná součást hubnutí

Máte oslabenou imunitu, špatnou hojivost ran nebo se cítíte zesláblá a unavená? Máte potíže s pletí a řídnutím vlasů? Důvodem může být nedostatek bílkovin v jídelníčku a je třeba je okamžitě navýšit!

Zasílání nových článků e-mailem

Chcete dostávat upozornění na nové články e-mailem? Přihlaste se zde:




Přihlášení

Facebook
Sponzorovaný odkaz:

Školící střediska:

Školící středisko