Sůl nad zlato

Rubrika: Zdravé stravování
Autor: Poradna pro zdraví a prevenci

 Že je sůl nad zlato, o tom nikdo z nás nepochybuje. Všechny nás o tom přesvědčil nesmrtelný Jan Werich ve stejnojmenné pohádce. A díky němu také víme, že bez soli to nejde. Ale nakládáme s ní tak opravdu? Jako s něčím, co je dražší než zlato?

Máme opravdu sůl nad zlato?

Troufám si tvrdit, že ani náhodou. Samozřejmě platí, že bez soli by to nebylo ono a naše tělo jí navíc potřebuje. Ale upřímně, kdyby to bylo zlato, opravdu byste ho sypali všude a v kvantech?
Vědci spočítali, že lidské tělo potřebuje denně jen asi 6 g soli. Což je asi takové množství, které se vejde na jednu malou lžičku. Teď si asi říkáte, že vás se to netýká, že lžičku soli nespotřebujete. Jenže ouha! Většina populace soli denně konzumuje mnohonásobně více. Tohle množství je totiž včetně veškeré soli, kterou přijímáme už ve zpracovaných potravinách. Např. i chleba nebo pečivo obsahují sůl, dokonce i to sladké. Nevěříte? Tak se při nákupu čehokoliv podívejte pořádně na etiketu. Pokud tam najdete NaCl (což je kuchyňská sůl, jinak chlorid sodný) nebo NA (což je sodík), je to jasné. A spočítejte si, kolik asi přijmete soli doopravdy. Pro snadnější představu - 6 g soli je asi 2,4 g sodíku.

Solíme proto, abychom zvýraznili chuť jídla. Ale chuť se dá zvýraznit i jinými a podstatně zdravějšími ingrediencemi. Např. zelenými a sušenými bylinkami. Nebo různým kořením. Možná to nevíte, ale např. výtažek z černého pepře je významnou součástí mnoha potravinových i výživových doplňků. Stejně tak například chilli papričky. A jistě se mnou budete souhlasit, že to už je řádné zvýraznění chuti.
Stejně tak nám poslouží hořčice, nebo křen. Na rozdíl od kečupů (a to i těch značkových), obsahuje daleko méně látek, které organizmus zatěžují.

Ti z vás, kteří vaří, si jistě všimli, že při přípravě masa nebo omáčky se někdy stane, že se sůl takzvaně rozleží . Jídlo zprvu chutná normálně, ale po nějakém čase, nebo po přihřátí, je pokrm slaný. To je proto, že když maso předem osolíte, sůl se dostane při úpravě dovnitř. Když pak ochutíte šťávu nebo omáčku, chutná normálně. Po nějaké době se ale sůl z masa uvolní a způsobí, že pokrm začne být slaný. Šetřete proto solí jako by to bylo skutečně zlato. Dosolit jídlo až nakonec je snadné, přesolené se ale spravuje dost těžko. A i když slanou chuť stáhnete třeba syrovým bramborem, skutečné množství soli zůstane stejné.

Jak účinně omezit konzumaci soli a přitom jíst chutně.


1. přestaňte kupovat polotovary a co nejvíce vařte. Jakékoli jednoduché, doma vařené jídlo je lepší než polotovar.

2. v syrovém stavu maso okořeňte, ale nesolte. Při přípravě minutek solte maso až hotové, těsně přes podáváním. Pokud připravujete maso dušením, vařením, nebo pečením, nejdříve maso opečte, nebo jinak tepelně upravte a solte až potom, co se maso takzvaně zatáhne. Omáčky a masové šťávy solte až těsně před podáváním.

3. Přestaňte přisolovat a místo toho používejte bylinky, koření nebo houby. Na slané chuti se totiž stáváme závislí a naše chuťové buňky se otupují. Solíme pak stále více. Když nahradíte slanou chuť jinou, výraznou chutí, chuťové buňky pookřejí a navíc dostanete do těla mnoho dalších, prospěšných látek. Doporučuji používat všechny zelené bylinky (čerstvé i sušené), hodně koření a houby. Do dresinků a zálivek používejte obyčejnou hořčici, chuťově nahrazuje sůl. Závislost na soli lze odbourat. Trvá to tak 1 až 2 měsíce, ale dodržíte -li výše uvedená doporučení, začne vám všechno víc chutnat i při omezeném příjmu volné soli.

4. Omezte pití minerálních vod, většina z nich má vysoký obsah sodíku (viz etiketa). Pokud už bez nich nemůžete být, pijte je jen příležitostně a střídejte je.

5. Jezte denně čerstvé ovoce a zeleninu,( nejlépe v poměru 1-2 díly ovoce a 3-5 dílů zeleniny. Celkové doporučené množství je od 0,5 kg až do 1 kg denně.


Uvedené rady platí pro nás všechny. Pokud už máte nějaké zdravotní problémy, jako např. vysoký krevní tlak, zvýšený cukr v krvi nebo problémy se srdcem, platí tato doporučení pro vás dvojnásob.

Bez soli to sice nejde, ale všeho moc škodí!
 


Další články z rubriky Zdravé stravování

Pitný režim

O pití vody už toho bylo napsáno mnohé, každý časopis, který otevřeme, nám poradí, že máme denně vypít 2-3l vody, v horkých dnech dokonce až 5l. Ale opravdu má 2-3l vody vypít 100kg muž i 55kg žena?

Voda, základ všeho, lidské tělo se skládá přibližně 70% z vody, celá zeměkoule je přibližně z 90% z vody, obklopuje nás, a přesto s ním máme takový problém.

 

Pitný režim – Co pít a co nepít?

Co je to pitná voda?

O pitné vodě hovoříme v okamžiku, kdy obsahuje minerální látky. Buď v podobě volných iontů nebo rozpuštěných anorganických solí. Obsah minerálů (nejvíce zastoupený je vápník) určuje tvrdost vody a čím více jich ve vodě je, tím méně je vhodná pro pravidelnou konzumaci. Podle statistik je celkový příjem minerálních vod v Česku silně nadprůměrný. Toto je vcelku velký problém pro lidské zdraví, protože anorganické soli jednotlivých minerálů naše tělo velmi špatně vstřebává a zbytečně tak zatěžujeme jednotlivé systémy.

Sacharidy nejsou jenom cukry 1/2

Mezi hlavní makronutrienty, mimo tuků a bílkovin, patří také sacharidy. Tvoří hlavní složku denního energetického příjmu. Jejich optimální příjem a jeho načasování jsou nezbytnou součástí potřebných výkonů u sportovců. Bez jejich dostatečného příjmu není tělo schopno efektivně spalovat tuky. V tomto článku se budeme zabývat jejich složením a významem pro lidský organismus.

Zasílání nových článků e-mailem

Chcete dostávat upozornění na nové články e-mailem? Přihlaste se zde:




Přihlášení

Facebook
Sponzorovaný odkaz:

Školící střediska:

Školící středisko