Bílkoviny jak je neznáte 2/2

Rubrika: Zdravé stravování
Autor:

V prvním článku o bílkovinách jsme se dozvěděli základní informace o tom, z čeho se skládají, jak rozdělujeme aminokyseliny, jaké pro nás mají využití, a vysvětlili jsme si některé základní pojmy. V této části se budeme zabývat některými dalšími pojmy, jako je dusíková bilance, biologická hodnota bílkovin, uvedeme si doporučená množství příjmu, a pohovoříme o vlivu nadbytku a nedostatku bílkovin na naše zdraví.

Bílkoviny jsou hlavním zdrojem dusíku pro lidský organismus. Dusíková bilance je rozdíl mezi celkovým množstvím dusíku přijatého v potravě a množstvím dusíku vyloučeného. Za normálních okolností je tato bilance v rovnováze, příjem se tedy rovná výdeji. Je-li příjem vyšší než výdej, hovoříme o pozitivní dusíkové bilanci. Nadbytečný příjem bílkovin je za určitých okolností zabudováván v těle. Děje se tak například při růstu, rekonvalescenci, nebo v anabolické (skladné) fázi regenerace svalů po objemovém tréninku. Zároveň vede k tvorbě svalstva a pohlavní aktivity u mužů, u žen ke snížení pohlavní aktivity a zvýšení malátnosti. V případě, že je výdej dusíku vyšší, než je jeho příjem, jedná se o negativní dusíkovou bilanci. V této fázi dochází ke zvýšenému odbourávání vlastních bílkovin organismu. Negativní dusíková bilance nastává při nedostatečném příjmu nebo vstřebávání bílkovin, při poruše metabolismu, nedostatku některé esenciální aminokyseliny, při náhlém snížení nadměrného příjmu bílkovin, nebo také při přetrénování.

Biologická hodnota bílkovin vyjadřuje, kolik vznikne ze 100 gramů bílkoviny podané bílkoviny lidské, jinak řečeno, jaké množství z přijaté bílkoviny potravou jsme schopni využít, zpracovat a vybudovat. Je určena poměrem jednotlivých aminokyselin v potravině (proteinu) a jejich dostupností pro organismus. Biologická hodnota bílkovin je primárně posuzována podle limitující aminokyseliny, jejíž význam jsme si vysvětlili v předchozím článku. Sekundárně poměrem neesenciálních aminokyselin k esenciálním, stravitelností, nebo přítomností inhibitorů (látek, které snižují vstřebatelnost, využitelnost).

Optimální množství příjmu bílkovin nejčastěji vychází z doporučení mezinárodní komise FAO (Světové organizace pro výživu a zemědělství) či WHO (Světové zdravotnické organizace). A právě z těchto doporučení budeme vycházet.

Hovoříme-li o doporučeném množství příjmu bílkovin u nesportovců, hodnoty jsou následující:

 

kojenci: 2,0 gramů
děti od 7 do 14 let: 1,0 - 1,7 gramů; při vyšší zátěži až 2,0 gramů
mládež od 14 do 18 let: 0,9 - 1,5 gramů; při vyšší zátěži až 1,8 gramů
dospělí (nad 18 let): 0,8 - 1,0 gramů; při vyšší zátěži až 1,3 gramů
Potřeba bílkovin u sportovců je vyšší. Americká dietetická asociace doporučuje pro sportující populaci příjem 1,0 gramů/kg tělesné hmotnosti/den, a maximální dávku 1,6 gramů/kg tělesné hmotnosti/den, což je dvojnásobek běžných doporučení. Obecně:
pro vytrvalostní sportovce: 1,2 - 1,4 gramů
pro silové sporty: 1,5 - 1,7 gramů
*Všechny hodnoty jsou vztažené k jednomu kilogramu tělesné hmotnosti a jsou uvedené při 100% biologické hodnotě. V praxi se nám však vždy nemusí podařit takové využitelnosti dosáhnout. Doporučuji tedy všechny výchozí cifry navýšit o 20 %

U silových sportů nebylo prokázáno, že by vysoký příjem bílkovin (2,0 - 2,5g/kg/den) napomohl ke zvýšení svalové síly a hmoty.

Nadměrný příjem bílkovin:

vede k vyčerpání některých vitamínů (skupiny B) a minerálních látek (vápníku, zinku)vzniká nadměrné množství rozkladných metabolických produktů, které zatěžují ledviny (může dojít k výskytu ledvinových kamenů, zhoršení jejich funkce a zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi, což může vést ke vzniku dny)

má negativní vliv na funkci CNS (Centrální nervové soustavy), což může vést k únavě organismu
zatěžuje jaterní metabolismus
zejména u živočišných bílkovin zvyšuje rozvoj hnilobných mikroorganismů v tlustém střevě

Nedostatečný příjem bílkovin:
snižuje vitalitu a odolnost proti infekcím
zhoršuje hojení ran
snižuje detoxikační schopnost jater
může vést ke vzniku duševních poruch (depresí)
zpomaluje vývin kosterního svalstva
u dětí může vést ke zpomalení tělesného i duševního vývoje
Máte-li k článku jakékoliv dotazy, rádi vám je zodpovíme na našich facebookových stránkách NUTRIMEN.cz.

Jan Šerpán


Další články z rubriky Zdravé stravování

Jablko

Jablko je typické české ovoce. V tomto období se stává velmi častou volbou z důvodu dostupnosti a ceny. Čekáme, než se urodí a dozraje ovoce nové a do té doby bude jablko stále v kurzu.
Toto šťavnaté ovoce nám kromě lahodné chuti přináší i řadu tělu prospěšných látek. Pojďme se blíže podívat na složení středního kusu jablka o váze cca 150g. Měli bychom si uvědomit, že jablko, stejně jako většina ovoce, obsahuje hlavně sacharidy, zejména jednoduché cukry, proto se hodí ke konzumaci hlavně během dopoledne, kdy nám dodá potřebnou energii na celý den.

Ryby v jídelníčku dětí

Nedostatkem dětských jídelníčků bývá absence ryb a rybích výrobků. Pro podávání ryb dětem platí stejná pravidla jako pro dospělé. Měly by je mít v jídelníčku alespoň dvakrát týdně.

Proč je konzumace ryb pro organizmus důležitá? Rybí maso je bohaté na kvalitní a lehce stravitelné bílkoviny. Je nenahraditelným zdrojem vícenenasycených mastných omega-3 kyselin, kterých máme ve stravě nedostatek a pro správný vývoj dítěte jsou nenahraditelné, protože organismus si je v dostatečném množství neumí sám vytvořit. Ryby jsou zdrojem vitamínů, zejména skupiny B. Mořské ryby obsahují i značné množství vitamínu A, vitamínu D a z minerálních látek je to například jód, selen a vápník.

Rychlý úvod do dětské výživy

Zdravý životní styl - všeobecně známé a velmi diskutované téma. Je to jen další moderní trend, způsob jak podpořit potravinářské řetězce a farmaceutické společnosti? Jak moc záleží na tom, zda jsou potraviny organické či ne a co to vlastně znamená? Kterým nemocem se dá předejít zdravou stravou a jak naše tělo funguje, když stravu zpracovává? Jak určité potraviny ovlivňují schopnost se soustředit, učit se a udržet si energii?

To vše patří do jakési základní abecedy o výživě, kterou by každý rodič měl znát. Jestliže je zdravý živ. styl důležitý pro dospělé, pak je zcela zásadní pro děti jak předškolního, tak školního věku.

Newsletter





Přihlášení

Facebook
Sponzorovaný odkaz:

Doporučujeme:

 

 

Školící středisko