Bílkoviny jak je neznáte 2/2

Rubrika: Zdravé stravování
Autor:

V prvním článku o bílkovinách jsme se dozvěděli základní informace o tom, z čeho se skládají, jak rozdělujeme aminokyseliny, jaké pro nás mají využití, a vysvětlili jsme si některé základní pojmy. V této části se budeme zabývat některými dalšími pojmy, jako je dusíková bilance, biologická hodnota bílkovin, uvedeme si doporučená množství příjmu, a pohovoříme o vlivu nadbytku a nedostatku bílkovin na naše zdraví.

Bílkoviny jsou hlavním zdrojem dusíku pro lidský organismus. Dusíková bilance je rozdíl mezi celkovým množstvím dusíku přijatého v potravě a množstvím dusíku vyloučeného. Za normálních okolností je tato bilance v rovnováze, příjem se tedy rovná výdeji. Je-li příjem vyšší než výdej, hovoříme o pozitivní dusíkové bilanci. Nadbytečný příjem bílkovin je za určitých okolností zabudováván v těle. Děje se tak například při růstu, rekonvalescenci, nebo v anabolické (skladné) fázi regenerace svalů po objemovém tréninku. Zároveň vede k tvorbě svalstva a pohlavní aktivity u mužů, u žen ke snížení pohlavní aktivity a zvýšení malátnosti. V případě, že je výdej dusíku vyšší, než je jeho příjem, jedná se o negativní dusíkovou bilanci. V této fázi dochází ke zvýšenému odbourávání vlastních bílkovin organismu. Negativní dusíková bilance nastává při nedostatečném příjmu nebo vstřebávání bílkovin, při poruše metabolismu, nedostatku některé esenciální aminokyseliny, při náhlém snížení nadměrného příjmu bílkovin, nebo také při přetrénování.

Biologická hodnota bílkovin vyjadřuje, kolik vznikne ze 100 gramů bílkoviny podané bílkoviny lidské, jinak řečeno, jaké množství z přijaté bílkoviny potravou jsme schopni využít, zpracovat a vybudovat. Je určena poměrem jednotlivých aminokyselin v potravině (proteinu) a jejich dostupností pro organismus. Biologická hodnota bílkovin je primárně posuzována podle limitující aminokyseliny, jejíž význam jsme si vysvětlili v předchozím článku. Sekundárně poměrem neesenciálních aminokyselin k esenciálním, stravitelností, nebo přítomností inhibitorů (látek, které snižují vstřebatelnost, využitelnost).

Optimální množství příjmu bílkovin nejčastěji vychází z doporučení mezinárodní komise FAO (Světové organizace pro výživu a zemědělství) či WHO (Světové zdravotnické organizace). A právě z těchto doporučení budeme vycházet.

Hovoříme-li o doporučeném množství příjmu bílkovin u nesportovců, hodnoty jsou následující:

 

kojenci: 2,0 gramů
děti od 7 do 14 let: 1,0 - 1,7 gramů; při vyšší zátěži až 2,0 gramů
mládež od 14 do 18 let: 0,9 - 1,5 gramů; při vyšší zátěži až 1,8 gramů
dospělí (nad 18 let): 0,8 - 1,0 gramů; při vyšší zátěži až 1,3 gramů
Potřeba bílkovin u sportovců je vyšší. Americká dietetická asociace doporučuje pro sportující populaci příjem 1,0 gramů/kg tělesné hmotnosti/den, a maximální dávku 1,6 gramů/kg tělesné hmotnosti/den, což je dvojnásobek běžných doporučení. Obecně:
pro vytrvalostní sportovce: 1,2 - 1,4 gramů
pro silové sporty: 1,5 - 1,7 gramů
*Všechny hodnoty jsou vztažené k jednomu kilogramu tělesné hmotnosti a jsou uvedené při 100% biologické hodnotě. V praxi se nám však vždy nemusí podařit takové využitelnosti dosáhnout. Doporučuji tedy všechny výchozí cifry navýšit o 20 %

U silových sportů nebylo prokázáno, že by vysoký příjem bílkovin (2,0 - 2,5g/kg/den) napomohl ke zvýšení svalové síly a hmoty.

Nadměrný příjem bílkovin:

vede k vyčerpání některých vitamínů (skupiny B) a minerálních látek (vápníku, zinku)vzniká nadměrné množství rozkladných metabolických produktů, které zatěžují ledviny (může dojít k výskytu ledvinových kamenů, zhoršení jejich funkce a zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi, což může vést ke vzniku dny)

má negativní vliv na funkci CNS (Centrální nervové soustavy), což může vést k únavě organismu
zatěžuje jaterní metabolismus
zejména u živočišných bílkovin zvyšuje rozvoj hnilobných mikroorganismů v tlustém střevě

Nedostatečný příjem bílkovin:
snižuje vitalitu a odolnost proti infekcím
zhoršuje hojení ran
snižuje detoxikační schopnost jater
může vést ke vzniku duševních poruch (depresí)
zpomaluje vývin kosterního svalstva
u dětí může vést ke zpomalení tělesného i duševního vývoje
Máte-li k článku jakékoliv dotazy, rádi vám je zodpovíme na našich facebookových stránkách NUTRIMEN.cz.

Jan Šerpán


Další články z rubriky Zdravé stravování

Překvapivé dietní zázraky

Existují potraviny, které by člověk na první pohled za dietní možná ani nepovažoval. Přesto však mají díky svému složení nezanedbatelný vliv při hubnutí. Jsou to potraviny s nízkým glykemickým indexem a velkým podílem vlákniny, což zpomaluje vstřebávání cukrů a ukládání ve formě tělesného tuku. Obsahují množství bílkovin, protože zasytí a na jejich strávení spotřebuje tělo velké množství energie. A kvalitní rostlinné tuky, díky nimž probíhají všechny hubnoucí procesy v těle tak, jak mají.

Důležitost snídaní

Je potřeba, aby rodiče věděli, jak výživa ovlivňuje zdravotní stav.
Spousta lidí si ve svém jídelníčku na snídani neudělá čas, případně ji odbývá nezdravými pokrmy. Tento nevhodný návyk je bohužel přenášen i na děti.

Stravování dříve a dnes

Bylo, nebylo - lidské pokolení. Ačkoliv všichni patřili ke stejnému živočišnému druhu, byli každý trochu odlišní. Mohlo za to místo, kde žili - neboli geografické podmínky. Také jejich jídelníček se lišil podle toho, co v místě jejich výskytu rostlo, nebo žilo.

Newsletter





Přihlášení

Facebook
Sponzorovaný odkaz:

Doporučujeme:

 

 

Školící středisko