Obezita a zrádná fruktóza

Ve skutečnosti, většina našeho příjmu fruktózy není z čerstvého ovoce, ale z glukózo-fruktózového sirupu, který se vyrábí nejčastěji z kukuřičného škrobu. Ten pak najdeme limonádách, sušenkách, pečivu, šunce, uzeném mase, snídaňových cereáliích, ovocných jogurtech atd. A víte proč? Je to levná náhrada cukru - má 2,5x vyšší sladivost a jeho výroba je mnohem levnější! Takže vlastně fruktózu konzumujete, aniž byste o tom věděli. A to je hlavní problém!

Před 500 lety neexistoval žádný cukrovarnický průmysl, a tak byl podíl fruktózy v naší stravě omezen na několik položek, jako jsou ovoce, med, rozinky, bobule a samozřejmě také zelenina - takže naši předci neměli žádný problém s vysokým příjmem fruktózy. Ale s rozvojem cukrovarnického průmyslu na konci 19. století a poté objevením možnosti výroby glukózo-fruktózového sirupu z obilného škrobu, nastal velký zlom!

Díky tomuto velmi levnému a také velmi dobře použitelnému zdroji (2,5x větší sladivost a tekutá forma) se stal preferovaným zdrojem pro použití v potravinářském a zpracovatelském průmyslu. A od té doby se také potýkáme s velkým nárůstem obezity.

Vše je krásně vidět na uvedeném grafu - od poloviny 19. Století je to rozvoj cukrovarnického průmyslu a v 70. letech 20 století pak vynález glukózo-fruktózového sirupu.

FRUKTÓZA A OBEZITA

Pokud mluvíme o sacharidech a přidaných cukrech, měli bychom si v první řadě vysvětlit, rozdíly mezi fruktózou a glukózou. Našemu tělu neprospívá jak zvýšený příjem klasického cukru (sacharózy), tak ani glukózo-fruktózového sirupu. Největším a zcela zásadním rozdílem mezi těmito sladily je však jejich trávení a využití v těle! Řepný či třtinový cukr (sacharóza), patří mezi disacharidy. Skládá se ze dvou jednodušších cukrů, z jedné molekuly glukózy a z jedné molekuly fruktózy. V levnější náhražce glukózo-fruktózovém sirupu najdeme mnohem více fruktózy. A právě v ní je problém - glukóza se v těle mění na tuk jen asi z 5%, naopak u fruktózy je to 40%!

Průzkumy ukázaly, že průměrně člověk spotřebuje asi 80 g přidaného cukru denně (to je přibližně 15% denního kalorického příjmu) a polovina z tohoto množství je právě ve formě fruktózy. To zda právě toto množství vede k nárůstu obezity, není zcela jasně prokázáno. Ale níže uvedený graf nám tuto hypotézu potvrzuje.

Jak jsme již vysvětlili, tak hlavním centrem metabolizmu fruktózy jsou játra. Kde se fruktóza ukládá jako jaterní glykogen (zásobní zdroj energie), což je to je samozřejmě dobré pro fyzicky aktivního člověka. Nicméně, schopnost tzv. uložení je omezená. Při vysokých dávkách fruktózy se pak ukládá jako tuk! A to zejména v oblasti břicha jako tzv. „viscerální (útrobní) tuk", který stojí za rozvojem mnoha nemocí jako je diabetes II.typu a způsobuje také vysokou hladinu krevních lipidů = nebezpečí mozkové mrtvice, infarktu apod.

Příjem fruktózy není také přímo spojen s hormonální regulací. Nereaguje na ni inzulín a má malou glykemickou odezvu, což je považováno za pozitivní. Na druhou stranu při vyšším příjmu dochází k nedostatečné stimulaci (Leptin) mozkových center regulace příjmu potravy. Takže se při konzumaci fruktózového sirupu se netvoří dostatečně silný signál pro mozek že "máme dost" a pravděpodobně budeme pokračovat v jídle = obezita!

MÁME SE BÁT I OVOCE?

Možná Vám teď přijde fruktóza jako nepřítel č.1, kterému je lepší se vyhnout. Ale není tomu tak! Malé množství fruktózy v ovoci není problém. Obzvláště protože jej přijímáte společně s vlákninou a to způsobí pomalejší trávení (fruktóza se stačí vstřebat) a dodá nám pocit sytosti. Problém nastává až při velkých dávkách fruktózy, až když je jaterní glykogen na maximu své syntézy. Je nepravděpodobné, že byste z čerstvého ovoce ztloustli. Naopak se ale snažte vyhýbat glukózo-fruktózovému sirupu v potravinách. Čtěte obaly a vybírejte pečlivě!

Více o výživě a zdravém životním stylu se dozvíte na Žij-zdravě.cz.