Podzim - doba hojnosti

Rubrika: Sezonní záležitost
Autor: Dana Vejsadová - PohoDana

Podzimní příroda oplývá hojností. Všímejme si toho, co nám louky, meze i paseky nabízejí .
Procházku můžeme spojit se sběrem plodů i některých bylin, které ještě v tuto dobu kvetou -
například nať vřesu na čaj pro podporu funkce ledvin a proti zánětům, kontryhel, který je ženskou bylinkou a pomáhá při menstruačních potížích i v klimakteriu, světlík lékařský, ten je pozdně kvetoucí bylinkou a pomáhá i problémech se zrakem.
Obejdeme se i bez svačiny, když natrháme cestou mezi poli ostružiny dozrávající na mezích, lískové oříšky, bobule hlohu či sladkého jeřábu - ten poznáme podle listů - listy mají pilovitý okraj pouze do poloviny. Jeho červené plody jsou velkým zdrojem vitamínu C, můžeme je usušit či zavařit jako náhradu brusinek.
Ve volné přírodě můžeme také potkat plané jablůňky, jejichž nakyslé plody nás jistě osvěží, různé slivoně či mirabelky, ze kterých můžeme doma připravit chutný rozvar či kompoty.
Meze podél cest zdobí keře bezů, šípkových růží , trnek. Na jaře jsme mohli využít jejich květy, v tomto období použijeme zralé plody.
Bez je často využíván k výrobě likérů , sirupu či kompotů nebo vína, jeho konzumaci za syrova se spíše vyhneme nebo jíme jen malé množství kvůli projímavým účinkům. Naše babičky měly tento keř ve velké úctě kvůli léčivým účinkům. Čaje ze sušených květů používáme na nemoci z prochlazení a plody zase k tišení bolestí nervového původu.
Šípek využíváme především na sušení do čajů, můžeme také vyrobit marmeládu, víno, šípkový ocet. Jeho zpracování je však pracné, šípky je třeba rozřezat a vyjmout nepříjemné chloupky a semena.
Trnky jsou v přírodním léčitelství velmi ceněné, protože první na jaře kvetou a poslední dozrávají, takže uchovávají velkou sílu slunce. Můžeme je mlsat jako vitamínovou bombu přímo, nebo nasušit na čaj, připravit likér či víno.
Mezi původní keře u nás patří také dřín, který však dnes ve volné přírodě tak často nepotkáme, stejně jako černý jeřáb - aronii. Plody dřínu dozrávají již koncem srpna a mohou se konzumovat čerstvé i zavařené, jako džemy či pro přípravu vín a likérů. Stejným způsobem můžeme zpracovat i aronii, dozrávající podle počasí od konce srpna až do října.
V posledních letech se u nás rozšířil také rakytník řešetlákový, keř původem z Kavkazu a střední Asie. Někdy se s ním setkáme už i ve volné přírodě. Tento keř má krásné, sytě oranžové plody, nabité vitamíny a minerálními látkami, s vysokým obsahem karotenu. Vyvážené spojení obsažených látek dělá z rakytníku mimořádně hodnotnou rostlinu. Sběr plodů je maličko problematický, lze je otrhat pevnějšími rukavicemi přímo z větviček, což vyžaduje trpělivost a čas, nebo lze větvičky ostříhat a plody stříhat z větviček v pohodlí domova malými nůžkami. Také je možné ostříhané větvičky zmrazit, zmrzlé bobule lze pak snadněji otrhat.
Rakytníkovou šťávu můžeme používat na podzim a v zimě jako prostředek na podporu imunity a vyhneme se tím koupi vitamínů v lékárně. Připravujeme ji tak, že otrhané plody omyjeme, odšťavíme, nejlépe ve šnekovém odšťavňovači,, ale lze i v obyčejném odstředivém, jen je potřeba odšťavňovat opakovaně. Šťávu bez jakékoli úpravy vlijeme do čistých menších skleniček a uchováváme v chladu a temnu, v chladničce či ve sklepě. Většinou vydrží do jara díky svojí kyselosti. Takto ji můžeme užívat po lžičkách. Pokud by nám kyselost vadila, je možné šťávu lehce zahřát, cca do 40°C a přidat třtinový cukr či med. Sladidlo zároveň konzervuje, takže takto zpracovaná šťáva - sirup - má lepší trvanlivost. Vzhledem k tomu, že chybí sterilizace, však uchováváme také v chladu a temnu. Rozmícháním sirupu s vodou získáme chutný nápoj pomerančové barvy a téměř i chuti. Rakytníkovou šťávu můžeme také přidávat do čajů místo citrónu. Zbytky rakytníkových plodů - slupky a semena - využijeme také. Část usušíme na chutný zimní čaj či do čajových směsí, část podrtíme v hmoždíři a zalijeme panenským olejem, necháme stát dva až tři týdny na teplém místě a denně protřeseme. Poté přecedíme přes řídké plátno a skladujeme v tmavé sklenici. Olej využijeme vně na hojení ran, popálenin, kožních nemocí, nebo i vnitřně na celkovou podporu organismu.
Při podzimních procházkách nezapomeneme také na jírovec maďal - kaštan - který často nalezneme ve starých alejích. Jeho plody potěší děti, které z nich rády tvoří, méně známé je však využití rozdrcených plodů , jejich odvar můžeme využít do koupele při léčbě ischiasu, zánětu sedacího nervu či revmatismu.
Podzim je tedy dobou plodů a barev, krásná procházka babím létem určitě pozvedne náladu. Užijme si všech jeho darů.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Podzimní příroda oplývá hojností. Všímejme si toho, co nám louky, meze i paseky nabízejí .
Procházku můžeme spojit se sběrem plodů i některých bylin, které ještě v tuto dobu kvetou -
například nať vřesu na čaj pro podporu funkce ledvin a proti zánětům, kontryhel, který je ženskou bylinkou a pomáhá při menstruačních potížích i v klimakteriu, světlík lékařský, ten je pozdně kvetoucí bylinkou a pomáhá i problémech se zrakem.
Obejdeme se i bez svačiny, když natrháme cestou mezi poli ostružiny dozrávající na mezích, lískové oříšky, bobule hlohu či sladkého jeřábu - ten poznáme podle listů - listy mají pilovitý okraj pouze do poloviny. Jeho červené plody jsou velkým zdrojem vitamínu C, můžeme je usušit či zavařit jako náhradu brusinek.
Ve volné přírodě můžeme také potkat plané jablůňky, jejichž nakyslé plody nás jistě osvěží, různé slivoně či mirabelky, ze kterých můžeme doma připravit chutný rozvar či kompoty.
Meze podél cest zdobí keře bezů, šípkových růží , trnek. Na jaře jsme mohli využít jejich květy, v tomto období použijeme zralé plody.
Bez je často využíván k výrobě likérů , sirupu či kompotů nebo vína, jeho konzumaci za syrova se spíše vyhneme nebo jíme jen malé množství kvůli projímavým účinkům. Naše babičky měly tento keř ve velké úctě kvůli léčivým účinkům. Čaje ze sušených květů používáme na nemoci z prochlazení a plody zase k tišení bolestí nervového původu.
Šípek využíváme především na sušení do čajů, můžeme také vyrobit marmeládu, víno, šípkový ocet. Jeho zpracování je však pracné, šípky je třeba rozřezat a vyjmout nepříjemné chloupky a semena.
Trnky jsou v přírodním léčitelství velmi ceněné, protože první na jaře kvetou a poslední dozrávají, takže uchovávají velkou sílu slunce. Můžeme je mlsat jako vitamínovou bombu přímo, nebo nasušit na čaj, připravit likér či víno.
Mezi původní keře u nás patří také dřín, který však dnes ve volné přírodě tak často nepotkáme, stejně jako černý jeřáb - aronii. Plody dřínu dozrávají již koncem srpna a mohou se konzumovat čerstvé i zavařené, jako džemy či pro přípravu vín a likérů. Stejným způsobem můžeme zpracovat i aronii, dozrávající podle počasí od konce srpna až do října.
V posledních letech se u nás rozšířil také rakytník řešetlákový, keř původem z Kavkazu a střední Asie. Někdy se s ním setkáme už i ve volné přírodě. Tento keř má krásné, sytě oranžové plody, nabité vitamíny a minerálními látkami, s vysokým obsahem karotenu. Vyvážené spojení obsažených látek dělá z rakytníku mimořádně hodnotnou rostlinu. Sběr plodů je maličko problematický, lze je otrhat pevnějšími rukavicemi přímo z větviček, což vyžaduje trpělivost a čas, nebo lze větvičky ostříhat a plody stříhat z větviček v pohodlí domova malými nůžkami. Také je možné ostříhané větvičky zmrazit, zmrzlé bobule lze pak snadněji otrhat.
Rakytníkovou šťávu můžeme používat na podzim a v zimě jako prostředek na podporu imunity a vyhneme se tím koupi vitamínů v lékárně. Připravujeme ji tak, že otrhané plody omyjeme, odšťavíme, nejlépe ve šnekovém odšťavňovači,, ale lze i v obyčejném odstředivém, jen je potřeba odšťavňovat opakovaně. Šťávu bez jakékoli úpravy vlijeme do čistých menších skleniček a uchováváme v chladu a temnu, v chladničce či ve sklepě. Většinou vydrží do jara díky svojí kyselosti. Takto ji můžeme užívat po lžičkách. Pokud by nám kyselost vadila, je možné šťávu lehce zahřát, cca do 40°C a přidat třtinový cukr či med. Sladidlo zároveň konzervuje, takže takto zpracovaná šťáva - sirup - má lepší trvanlivost. Vzhledem k tomu, že chybí sterilizace, však uchováváme také v chladu a temnu. Rozmícháním sirupu s vodou získáme chutný nápoj pomerančové barvy a téměř i chuti. Rakytníkovou šťávu můžeme také přidávat do čajů místo citrónu. Zbytky rakytníkových plodů - slupky a semena - využijeme také. Část usušíme na chutný zimní čaj či do čajových směsí, část podrtíme v hmoždíři a zalijeme panenským olejem, necháme stát dva až tři týdny na teplém místě a denně protřeseme. Poté přecedíme přes řídké plátno a skladujeme v tmavé sklenici. Olej využijeme vně na hojení ran, popálenin, kožních nemocí, nebo i vnitřně na celkovou podporu organismu.
Při podzimních procházkách nezapomeneme také na jírovec maďal - kaštan - který často nalezneme ve starých alejích. Jeho plody potěší děti, které z nich rády tvoří, méně známé je však využití rozdrcených plodů , jejich odvar můžeme využít do koupele při léčbě ischiasu, zánětu sedacího nervu či revmatismu.
Podzim je tedy dobou plodů a barev, krásná procházka babím létem určitě pozvedne náladu. Užijme si všech jeho darů.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Další články z rubriky Sezonní záležitost

Detoxifikační kůra, DEN 4

Máte za sebou první tři dny detoxikace a zvykli jste si na nový jídlníček. Chybí vám však ještě kofein? Pokud ano, patrně bojujete s určitou mírou závislosti. TIP Zkuste jako náhražku meltu nebo bylinné kořeněné čaje. Výborný je například čaj z čerstvé máty s citronem a zázvorem, případně rooibos.

Recepty pro dnešní den jsou inspirovány italskou kuchyní a najdete je včetně fotografií na Facebooku

www.facebook.com/fitandfuncz

ÚNOR - podpora ledvin

A máme tu únor, moji milí!
Konečně nás navštívila paní zima a to je moc fajn. Přiznejme si, že +11 stupňů na venkovním teploměru v lednu není zrovna normální. To si pak člověk připadá fakt podivně, když radí zahřívat organismus ;-)

Jak přežít a užít si Vánoce

V čem jsou hlavní nástrahy Vánoc? Z mého pohledu to možná překvapivě nejsou štědrovečerní večeře a cukroví, ale celková změna životního stylu. Jedním z jeho projevů je tzv. „absolutní nepohyb". Absolutní nepohyb se projevuje tím, že z aktivních lidí se stávají gaučoví povaleči, kteří se po několik dní nacházejí výhradně v dosahu televizního ovladače a mísy s cukrovím.
Podíváme-li se na vánoční období komplexněji, nejedná se, jak by se mohlo zdát, pouze o Štědrý den a dva Svátky vánoční. Vánoce pro většinu z nás začínají počátkem prosince, pokračují Mikulášem, průběžným ochutnáváním napečeného cukroví, vánočními večírky, kde alkohol teče proudem, samotnými Vánocemi a končí až vystřízlivěním po oslavách Nového roku. Jedná se tedy o více než měsíc, kdy radikálně měníme celoroční styl života, a to se na dosažených výsledcích již může zásadně projevit.
Dalším úskalím jsou mýty o zdravém cukroví a lehké štědrovečerní večeři. Proč mýty? Protože jediné zdravé cukroví je žádné cukroví (přidání ovesných vloček opravdu nepomůže) a štědrovečerní klasika - kapr s bramborovým salátem - není o nic víc kaloričtější než polovina běžné pizzy v restauraci.
Pokud se chcete vyvarovat novoročnímu vystřízlivění a předejít nutnosti „hubnoucích" novoročních předsevzetí, mám pro vás několik tipů, jak Vánoce nejen ve zdraví přežít, ale hlavně si je užít.

Newsletter





Přihlášení

Facebook
Sponzorovaný odkaz:

Doporučujeme:

 

 

Školící středisko