Potom je nejlépe sednout si např. na dvorek, třeba když je už vzácné podzimní sluníčko.Každý šípek nožíkem zbavíme tvrdého černého zbytku květu a stopky. Celé okrojené šípky otřeme, přepůlíme a dále vydlabeme zevnitř chomáč semínek s "chloupky", a to vše vyhodíme do odpadu. Očištěné šípkové půlky, tedy slupku s dužninou, několikrát propereme ve studené vodě, necháme okapat a dáme do misky přikryté mikrotenovým sáčkem. Misku ponecháme 3-4 dny v chladničce.
Jakmile šípky v tomto prostředí změknou, pomeleme je, nejlépe společně s kokosovým cukem, místo kterého můžeme ale použít i jiné zdravé sladidlo, např. sušenou třtinovou šťávu Rapaduru. Poměr je: Na každé tři lžíce šípků přidáme jednu lžíci tedy např. kokosového cukru. Takto vzniklou hmotu přepasírujeme přes umělohmotné síto s přiměřenými oky. K pasírování je vhodná polévková lžíce a stojí to trochu fyzické námahy.
Výsledkem je jemný a hustý oranžový šípkový protlak, který vydrží v chladničce takto i 1 měsíc, případně můžeme dát část zamrazit.
Pak nejlépe krajíc domácího chléba natřeme nejprve kvalitním máslem a navrch vrstvou šípkového protlaku.Dětem můžeme zpestřit snídani vykrájením zajímavých a pro ně lákavých tvarů nějakým tvořítkem.
V protlaku jsou ze šípků zachovány všechny cenné látky, především vitamin C, karoteny, flavonoidy a další.
Co s dužinou a slupičkami zachycenými na sítu a ve mlýnku :
Šípkový burčák:
Jednoduše mlýnek opláchneme ve filtrované převařené vodě, přidáme hmotu, která neprošla sítem, dolijeme vodou, přidáme cukr ( na 1 litr přidané vody 200g cukru ), rozmixujeme tyčovým mixérem a postavíme v přikryté nádobě na teplé místo, radiátor a pod. Čas od času promícháme. Za 4-5 dní proběhne fermentace – získáme lahodný nápoj – šípkový burčák. V této fázi přecedíme do láhve a do vypití uchováme v lednici.
Šípkové víno:
220g cukru / na každý 1 litr přidané vody změřit cukernatost :( cukernatost 21° )
Letošní přechod z letního počasí na velmi chladné podzimní je velmi rychlý. To se bohužel může velmi podepsat na zvýšeném výskytu nachlazení, rychlý nástup chřipek a angín. Pojďme si ukázat několik jednoduchých rad, jak pomoci tělu, aby se lépe vyrovnalo s těmito teplotními zvraty.
Jestliže chceme, aby naše tělo mělo lepší imunitu a bylo více odolné, musíme nejprve upravit naší stravu. Ta ovlivňuje naše zdraví z velmi podstatné části.
Nejsilnější energie močového měchýře je každý den odpoledne mezi 15 - 17 hodinou. V tuto dobu je v maximální aktivitě. Naopak nejslabší energie močového měchýře je každý den ráno mezi 3 - 5 hodinou.
Také jste tak zmateni? Já letos pořád pociťuji absťák po sněhu a zimě. No nic, překonejme abstinenční příznaky, smiřme se s tím, že zima prostě nebyla a PŘIVÍTEJME JARO! :)
V březnu je nejohroženějším orgánem ŽLUČNÍK.
Opět na začátek krátké opakování z anatomie: ŽLUČNÍK je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater na pravé straně břicha, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která se tvoří v játrech. Žluč je důležitá při trávení, napomáhá štěpení a vstřebávání tuků.
OSLABENÍ ŽLUČNÍKU se projevuje bolestí hlavy, migrénami a závratěmi, tlaky pod hrudní kostí, bolestí žeber vystřelující do zad, bolestí velkých kloubů (ramena, kyčle, kolena, lokty), nadýmáním, ale například i potížemi se zrakem.
