Sbíráte šípky ?
Rubrika: Sezonní záležitostAutor:
Potom je nejlépe sednout si např. na dvorek, třeba když je už vzácné podzimní sluníčko.Každý šípek nožíkem zbavíme tvrdého černého zbytku květu a stopky. Celé okrojené šípky otřeme, přepůlíme a dále vydlabeme zevnitř chomáč semínek s "chloupky", a to vše vyhodíme do odpadu. Očištěné šípkové půlky, tedy slupku s dužninou, několikrát propereme ve studené vodě, necháme okapat a dáme do misky přikryté mikrotenovým sáčkem. Misku ponecháme 3-4 dny v chladničce.
Jakmile šípky v tomto prostředí změknou, pomeleme je, nejlépe společně s kokosovým cukem, místo kterého můžeme ale použít i jiné zdravé sladidlo, např. sušenou třtinovou šťávu Rapaduru. Poměr je: Na každé tři lžíce šípků přidáme jednu lžíci tedy např. kokosového cukru. Takto vzniklou hmotu přepasírujeme přes umělohmotné síto s přiměřenými oky. K pasírování je vhodná polévková lžíce a stojí to trochu fyzické námahy.
Výsledkem je jemný a hustý oranžový šípkový protlak, který vydrží v chladničce takto i 1 měsíc, případně můžeme dát část zamrazit.
Pak nejlépe krajíc domácího chléba natřeme nejprve kvalitním máslem a navrch vrstvou šípkového protlaku.Dětem můžeme zpestřit snídani vykrájením zajímavých a pro ně lákavých tvarů nějakým tvořítkem.
V protlaku jsou ze šípků zachovány všechny cenné látky, především vitamin C, karoteny, flavonoidy a další.
Co s dužinou a slupičkami zachycenými na sítu a ve mlýnku :
Šípkový burčák:
Jednoduše mlýnek opláchneme ve filtrované převařené vodě, přidáme hmotu, která neprošla sítem, dolijeme vodou, přidáme cukr ( na 1 litr přidané vody 200g cukru ), rozmixujeme tyčovým mixérem a postavíme v přikryté nádobě na teplé místo, radiátor a pod. Čas od času promícháme. Za 4-5 dní proběhne fermentace – získáme lahodný nápoj – šípkový burčák. V této fázi přecedíme do láhve a do vypití uchováme v lednici.
Šípkové víno:
220g cukru / na každý 1 litr přidané vody změřit cukernatost :( cukernatost 21° )
Další články z rubriky Sezonní záležitost
LISTOPAD - PODPORA PLIC
Po několika krásně slunečných a teplých dnech, kdy jsme měli pocit, že se k nám léto ještě na chvilinku vrátilo, aby se s námi definitivně rozloučilo, přichází nezadržitelně podzim s chladným vzduchem, deštěm, ranními mlhami, nejen v Praze s pokličkou inverze nad hlavou, kdy bude naše imunita bude silně otestována.
V měsíci listopadu jsou nejzatíženějším orgánem PLÍCE.
Prosinec - podpora tlustého střeva
V prosinci je nejzatíženějším orgánem tlusté střevo. A to i bez ohledu na blížící se Vánoční svátky spojené v našich zeměpisných šířkách s nezřízenou konzumací cukroví, vánoček, štol, majonézových salátů a smažených řízků, které následuje pečená kachýnka a ve finále Silvestrovská všehochuť zalitá spoustou alkoholu J Jojo, my Češi slavíme dost divným způsobem ;-)
Jako obvykle troška opakování z biologie - tlusté střevo je konečný úsek trávicí trubice, kde probíhá finální zahušťování a vyměšování potravy z těla. V tlustém střevě se vstřebávají zbylé vitamíny, minerály a voda. Nestravitelné zbytky jsou zahušťovány, vzniklé výkaly odchází konečníkem z těla ven. Na procesu tvorby stolice se významně podílí zde usídlené symbiotické bakterie - tzv. střevní mikroflóra. Tlusté střevo člověka je dlouhé asi 1,5 metru a má průměr 5-7 cm.
ÚNOR - podpora ledvin
A máme tu únor, moji milí!
Letošní zima se, jak už je poslední roky zvykem, vyznačuje počasím odpovídajícím spíše podzimu nebo začínajícímu jaru. Teploty nad nulou, pořádnou sněhovou nadílku si už skoro nepamatujeme. Je mi líto malých dětí, které toužebně hledí na těch pár vloček, které se občas jakoby omylem snesou z nebe :( Pamatujete si na sněhové prázdniny? Pokud jste se narodili v 70. letech (a dříve) jako já - to byla paráda! No nic, konec vzpomínek, teď o únoru obecně :)
V únoru jsou nejzatíženějším orgánem LEDVINY. Pokračujeme tedy v návaznosti na leden a močový měchýř.