Tofu a výrobky ze sýra tofu - zjednodušeně se dá říci, že tofu je sójový sýr či tvaroh, který se vyrábí ze sójového mléka. Tofu se vyrábí podobně jako sýr, jen se jako výchozí surovina vezme sójové mléko, které se vysráží různými syřidly (pomocí mořské soli nigari nebo sádry) a sójová bílkovina se nechá srazit. Původ má tofu v Číně, kde se začalo vyrábět už ve druhém století před naším letopočtem. V sedmém století se jeho znalost rozšířila i do Japonska. V obou těchto zemích, stejně tak jako ve Vietnamu, Koreji a Thajsku patří dodnes k tradičním jídlům. Kouzlo tofu spočívá v tom, že dokáže přijmout chuť ostatních použitých přísad. Takže nejlepší je tofu naložit do připravené marinády, sójové omáčky či do olivového oleje s různými bylinkami. Jeho chuť pak v pokrmu krásně vynikne nebo se přizpůsobí. Tofu obsahuje nízké procento sodíku. Je kvalitním zdrojem vápníku, hořčíku a železa. Z vitamínů v něm nalezneme především vitamíny skupiny B, E. Důležitá informace je, že neobsahuje žádný cholesterol.
Tempeh - potravinový produkt, který je tvořen sójou a vzniká během fermentačního procesu. Uvařené sojové boby jsou naloženy do kultury Rhizopus oligosporus nebo Aspergillus oryzae, ta nimi proroste, spojí je a vytvoří tvrdou konzistenci bílé barvy. Tempeh natural není podobně jako čisté tofu příliš chutný, je třeba jej upravit (nejlépe marinovat a pokrájený na tenké plátky zprudka osmažit). Na českém trhu je k sehnání nejen v přirozené formě, ale také smažený, marinovaný a vůbec nejlahůdkovější, tmavý a oříškově chutnající uzený tempeh.
Shoyu - sójová omáčka pochází z Číny a je jí už 2.800 let. Postupně se rozšířila do celé jihovýchodní Asie a její varianta shoyu je nyní tradiční součástí japonské kuchyně. Má výrazné aroma a lehce nasládlou chuť. V kuchyni se výborně hodí jako univerzální dochucovací prostředek. Shoyu je ceněno kuchaři jako ochucovadlo, které nepřebíjí vůni a chuť ostatních surovin v pokrmu, ale vytváří s nimi harmonický celek.
Tamari - je podobně jako shoyu výborné pro přípravu polévek, omáček, různých dresinků a obecně k dochucování jakéhokoli typu pokrmu. Tamari je tmavší než shoyu a má bohatší a výraznější chuť. Na rozdíl od shoyu také neobsahuje lepek a hodí se proto pro bezlepkovou dietu. I u tamari platí, že by se pro zachování obsažených enzymů nemělo vařit, ale přidávat do pokrmu až na konci.
Miso - je hnědá kvašená pasta, pro jejíž výrobu se používají sójové boby, sůl, fermentační činidlo a často také nějaký druh obiloviny. V Japonsku je miso velmi tradičním výrobkem, jehož původ sahá až do 6. století. Miso působí prospěšně při zvýšené hladině cholesterolu, alkalizuje krev a pomáhá tělu zbavit se škodlivých látek. Ne nadarmo se někdy nazývá léčivou potravinou.
Natto - je název fermentovaného sýra ze sójových bobů pomocí bakterií Bacillus subtilis. Díky fermentačnímu procesu dochází při jeho přípravě k rozkladu bílkovin sóji, a proto je mnohem snadněji stravitelné než samotné sójové boby. Natto je výborný zdroj bílkovin, obsahuje nattokinasu (enzym omezující srážení krve) a zdraví prospěšná probiotika. Tou nejdůležitější živinou sýru natto je však vitamín K2 (menaquinones), který se v potravinách vyskytuje jen velmi omezeně.
V dnešní době také sóju najdeme v mnoha potravinách, aniž bychom o tom věděli! Přidává se totiž ve formě mouky nebo izolovaného sójového proteinu do většiny polotovarů, sušenek nebo uzenin. Je potřeba si uvědomit, že takto průmyslově zpracovaná sója nikdy nebyla konzumována, protože pak je to pro nás nestravitelná hmota bez zásadního užitku. Pozor bychom si také měli dát na "moderní" sójové produkty jako jsou sójové maso, sójový granulát, sladkosti ze sójové mouky a krupice, sójové jogurty, mléko a průmyslově zpracované sójové omáčky obsahující glutamát.
Závěrem tedy můžeme říct, že sójové produkty je vhodné konzumovat především ve formě tradičních výrobků a to s rozumem. Tím získáte ze sóji mnoho hodnotných látek, ale vyhněte se moderním průmyslově zpracovaným sójovým výrobkům a polotovarů, kde je sója přidávaná v těžko stravitelné podobě.
ŽIJ-ZDRAVĚ.cz | TRVALÉ A ZDRAVÉ HUBNUTÍ BEZ DOPLŇKŮ!
O pití vody už toho bylo napsáno mnohé, každý časopis, který otevřeme, nám poradí, že máme denně vypít 2-3l vody, v horkých dnech dokonce až 5l. Ale opravdu má 2-3l vody vypít 100kg muž i 55kg žena?
Voda, základ všeho, lidské tělo se skládá přibližně 70% z vody, celá zeměkoule je přibližně z 90% z vody, obklopuje nás, a přesto s ním máme takový problém.
Stravování mladé generace je velmi aktuální téma. V době růstu a dospívání potřebuje tělo vyvážené množství základních makroživin, tedy bílkovin, sacharidů a tuků. Nemělo by chybět dostatečné množství ovoce a zeleniny, kvůli minerálům, vitamínům a vláknině. Pokud stravě nevěnujeme v této době patřičnou pozornost, zaděláváme si na problémy se zdravím, a to nejen ve vzdálené budoucnosti, ale bohužel i v té blízké. Stále se snižuje věk, ve kterém se objevuje cukrovka II. typu, vysoký krevní tlak. Mladých lidí s nadváhou (dokonce s obezitou) přibývá, přibývají problémy s klouby, šlachami, mnoho mladých má potíže s imunitou.
Ještě, že existují maminky, které se přijdou zeptat : "Nedělám já něco špatně ?" "Dávám mu všechno to co potřebuje ?" Třeba ne ... nebo ano ... , ale takto by to být mělo: 5-6 jídel denně, pravidelné odstupy mezi jídly, pitný plán
