Stravování dříve a dnes

Rubrika: Zdravé stravování
Autor: Radim Jakeš

Bylo, nebylo - lidské pokolení. Ačkoliv všichni patřili ke stejnému živočišnému druhu, byli každý trochu odlišní. Mohlo za to místo, kde žili - neboli geografické podmínky. Také jejich jídelníček se lišil podle toho, co v místě jejich výskytu rostlo, nebo žilo. Čas od času nějaká katastrofa - přírodní či lidská způsobila, že se sebrali a houfně táhli jinam. Mísili se s ostatními, přejímali jejich zvyklosti a návyky. Ne vždy to jejich organismus, zejména trávení, přijal s nadšením. Trpěli pak různými nemocemi. Po čase, když přešlo několik pokolení si však zvykli. Nejinak tomu bylo i v české kotlině. Zde se usídlili lovci, sběrači i zemědělci. Vzájemně se obohatili, včetně jídelníčku. Pak ale přišlo několik vynálezů, technická revoluce a s nimi samozřejmě změny ve stravování. Velkou roli hrály také objevené kontinenty, ze kterých k nám začaly proudit nové potraviny. Poslední tečkou byla změna zemědělství na konvenční produkci (podporovanou a udržitelnou umělými hnojivy), konzervování a další způsoby zpracování potravin. Šlechtění plodin tu bylo odjakživa, genetická manipulace nikoliv. Zároveň nastal boom medicíny, řešící následky, namísto příčiny a prevence chorob se dostala na druhou kolej. Protože většina z obyvatel ČR má své kořeny zde, podívejme se, jak naši předci jedli.

JARO. Obiloviny a jedlé kaštany, bukvice a žaludy upravené tak, aby byly poživatelné, nebo se z nich dělal mouka. Vařily se kaše a polévky. Mladé listy travin a bylin, klíčená semínka, zbylá skladovaná jablka, kompoty atd. Začaly snášet slepice, vybírala se hnízda ptáků. Mléka moc nebylo, dobytek měl mladé, zbytky, co nevysály mláďata se používaly na máslo a do omáček. Maso téměř nebylo, maximálně se zařízla slepice, která nenesla - na polévku. Celkově se na jaře nikdo nepřejídal.

LÉTO. Zahrada nabízela nespočet zeleniny, ovoce, mladé skoré brambory. Pekl se chleba, jedly polévky. Mléka bylo více, mláďata se odstavovala, vyráběly se sýry. Maso spíše drůbeží a rybí. Různé pomazánky z tvarohu, nebo luštěnin doplňovaly talíř a nosily se na pole, nebo do lesa. Samozřejmě se jedla vejce. Kaše z obilovin byly častým pokrmem. Sbíraly se houby a plody v lese.

PODZIM. Bylo po žních, brambory sklizené, dozrávaly dýně a jiné tykvovité. Pekly se buchty, často s mákem a jiné. Maso bylo i z divokých zvířat, ptáků a prvních dorostlých mláďat. Vařila se povidla, marmelády, kvasilo zelí, do zásoby se dávaly zrát sýry. Stále rostly houby, které se sušily, nebo zavařovaly. Bylo to období hojnosti a konzumovaly se vydatné potraviny, aby se vytvořily zásoby na zimu.

ZIMA. Konzumovaly se uskladněné potraviny, využívaly se bukvice a žaludy, které se přidávaly do mouky. Jedlo se více masa a luštěnin, používal se živočišný tuk - máslo a sádlo. Maso, zejména vepřové se udilo, stejně tak i ryby. Ovoce bylo uskladňováno na seně, nebo se sušilo. Zelenina spíše kořenová, nebo pozdní jako pórek a růžičková kapusta. Základním zdrojem vitamínu C bylo kysané zelí a šípky a mrazem přešlé jeřabiny. Vysoce výživné podzimní bobuloviny byly uschovány v medu, aby se nezkazily. Jedly se ořechy a semínka, hodně máku.

Zajímavé je, že i naše slinivka si pamatuje stravovací návyky našich předků. Proto v dnešní době, kdy můžeme po celý rok koupit téměř vše, máme takový výskyt potravinových alergií. Mnoho lidí se zhlédlo v moderních stravovacích směrech a nahrazuje naše produkty dovezenými - často z jižní polokoule. Dovozcům těchto potravin to samozřejmě hraje do karet, stejně, jako mnohá vyjádření odborníků, nedoporučujících tuky a cukry. Často stačí umírněnost a návrat k tradičním potravinám a nastanou pozitivní změny. Určitě by se dalo vyjmenovat více surovin, používaných našimi předky, ale pro ilustraci to stačí. Pokud tedy díky různorodým názorům pomalu nevíte co jíst, zkuste něco z toho, co jedli vaši praprarodiče a generace před nimi. Přeji dobrou chuť.

 

www.korenyzdravi.cz 


Další články z rubriky Zdravé stravování

Jak efektivně spalovat tuky a zrychlit metabolismus

Jsou mezi námi velmi šťastní lidé, kteří mají velmi rychlý metabolismus. To znamená, že jejich těla jsou super efektivní při spalování kalorií a zbavují se tak rychleji tuku. Mít rychlý nebo pomalý metabolismus je něco, co může být genetické. Ačkoli pro ty, kteří nejsou obdařeni rychlým metabolismem (jako já), mám dobrou zprávu. Existuje pár rad, kterými se můžeme řídit, abychom náš metabolismus pomohli urychlit.

Pitný režim

O pití vody už toho bylo napsáno mnohé, každý časopis, který otevřeme, nám poradí, že máme denně vypít 2-3l vody, v horkých dnech dokonce až 5l. Ale opravdu má 2-3l vody vypít 100kg muž i 55kg žena?

Voda, základ všeho, lidské tělo se skládá přibližně 70% z vody, celá zeměkoule je přibližně z 90% z vody, obklopuje nás, a přesto s ním máme takový problém.

 

Kozí mléko jako součást zdravé výživy

Účinky kozího mléka znali již staří Římané, kdy kozí mléko bylo považováno za „elixír krásy a dlouhověkosti" a bylo velmi ceněné. Dodnes se u mnoha horských národů kozí máslo s bylinkami používá jako součást řady léčebných mastí. Dlouhodobě známé léčebné účinky kozího mléka jsou podloženy i vědeckými studiemi. S pozitivními výsledky se setkáváme u těchto onemocnění:

Newsletter





Přihlášení

Facebook
Sponzorovaný odkaz:

Doporučujeme:

 

 

Školící středisko