Životodárná energie nebo nepřítel?

Rubrika: Sezonní záležitost
Autor: Poradna pro zdraví a prevenci

 Zcela jistě životodárná energie, bez které bychom jako lidé moc dlouho nepřežili. Jen se za určitých okolností skutečně může stát i nepřítelem. O čem to mluvím? Samozřejmě o slunci. Přesněji řečeno o jeho záření. A protože je léto a začátek prázdnin a dovolených, je toto téma nanejvýš aktuální. Všichni se totiž budeme opalovat, ať už dobrovolně, cíleně, nebo nedobrovolně. Tak jak to udělat, aby slunce bylo pouze přítelem.

Opalování je v podstatě velmi zdravé, protože se při něm přirozenou cestou v těle vytváří vitamin D, který je důležitý pro vstřebávání vápníku. A dostatek vápníku v těle je nejen nutný pro dobré kosti a zuby, ale také například podporuje svalovou činnost a srážlivost krve. Bez vitaminu D bychom mohli jíst vápníku kolik bychom chtěli a efekt by byl podobný, jako kdybychom olizovali zeď. I když ani zdi se v současné době už vápnem nebílí.

Tak proč nepřítel?

Většina z vás asi ví, že sluneční záření (UV) má dvě složky: UVA a UVB. I když je pod mrakem, nebo jsme ve stínu, proniká přes mraky až 90 % UV záření. Kdo máte stmívací brýle, tenhle efekt dobře znáte. Jistě jste si už všimli, že jsou tmavé, i když leží ve stínu pod slunečníkem. Také miminka se krásně opálí, i když jsou úplně ve stínu. Jejich jemnou pokožku by přímé slunce velmi poškodilo.

Tohle všichni víme, co ale každý neví , je to, jak tyto dvě složky působí. A jak se proti nim chránit, aby sluneční záření pro nás bylo opravdu jen přátelské a ku prospěchu. Tak si o nich něco povězme.

Záření UVA
Proniká hluboko do kůže a tam způsobuje pokles elasticity a tedy vznik vrásek. Zároveň urychluje tvorbu stařeckých skvrn a je bohužel zodpovědné i za sluneční alergie.

Záření UVB
Tato složka slunečního záření je zodpovědná za spálení kůže a také za výskyt rakoviny kůže.

Jak na nás UV záření působí?

Všichni asi víte, že existují fototypy, podle kterých poznáme, jak bude právě ta naše pokožka na slunce reagovat. Tak si je pro jistotu připomeňme. Existuje celkem šest fototypů a lze je jednoduše určit podle barvy očí, barvy vlasů a barvy kůže. Mezi Čechy se vyskytují převážně první tři fototypy.

Fototyp I má práh zčervenání přibližně 10 minut, má světlou kůži, světlé nebo zrzavé vlasy, někdy pihy, modré nebo zelené oči. Na slunci se vždy spálí a nikdy nezhnědne. Vyžaduje tedy i mnohem vyšší ochranu.

Fototyp II má také světlou kůži, světlé vlasy a modré oči. Na slunci bez ochrany se většinou spálí a jen někdy zhnědne. Ten se v české populaci vyskytuje nejčastěji.

Lidé fototypu III mají tmavé vlasy, oči a tmavší barvu kůže, obvykle nemají potíže při pobytu na slunci, nespálí se a dobře pigmentují.

Jak se chránit, aby slunce jen pomáhalo?

Nejdůležitější je prevence
Pokožku je třeba na sluneční záření dobře připravit. Již několik týdnů před odjezdem k moři se začněte doma opalovat. Nejdříve jen krátce, asi 10 minut, přičemž se často otáčejte. Dobu pak každý den o pár minut postupně prodlužujte. Někomu pomáhá, když preventivně užívá beta-karoten. Pobyt v soláriu, na základě studií o vlivu solárií na pokožku, není vhodný.

Věřím, že už nikdo neudělá takovou hloupost, aby se natíral naftou. Skutečně o takových případech vím, ale pokud nechcete dostat rakovinu kůže, rychle na to zapomeňte. Na dovolené jsem také viděla, jak si lidé koupili potravinový olej (někdy i olivový) a mazali se jím. Proti olivovému oleji nic nemám, naopak, ale k opalování se skutečně nehodí. Nebo se chcete smažit? Na to jsou přece potravinové oleje určeny. Ale co je hlavní, nemají v sobě žádný sluneční filtr!

Jak si vybrat správný ochranný prostředek
Když jsme se tedy dohodli, že je třeba si obstarat kvalitní prostředek na opalování, řekněme si, jak ho správně vybrat. Je důležité hledět při výběru opalovacích přípravků nejen na UVB filtr, ale i UVA filtr. Mnoho lidí neví, že ochranný faktor (SPF), uváděný na přípravcích, vyjadřuje úroveň ochrany pouze před UVB zářením. Vyjadřuje také násobek času, který můžeme na přímém slunci strávit s ohledem na náš fototyp a práh zčervenání. Je tedy třeba pozorně prohlédnout balení a ujistit se, že je na něm napsáno UVA + UVB filtr. Protože se většinou při opalování i koupeme, doporučuji prostředky označené Water-proof, nebo Water-resistant.

Jak ochranné prostředky používat.
Pro opalování v našich končinách na začátek doporučuji faktor SPF25 až SPF30. Později můžete snížit dle fototypu. Nedoporučuji užívat faktor nižší než SPF10. U dětí je třeba tento faktor vyšší, protože mají jemnější pokožku.

Nejnebezpečnější je pobyt na přímém slunci, a to obzvláště mezi 11. a 15. hodinou. Toto je třeba dodržovat zejména na dovolených u moře, protože tam má slunce daleko větší intenzitu. Prostě 30°C v Česku a 30°C např. v Řecku, Turecku a podobných destinacích, působí na naši pokožku zcela jinak. To samé platí při pobytu na horách, zejména ve vyšších polohách. A to i v zimě!

Abychom dosáhli maximální ochrany, nanášíme přípravek na kůži minimálně 20 minut před tím, než vůbec půjdeme ven na sluníčko nebo do vody. Přípravek má čas se do kůže dobře vstřebat a nesmyje se tak rychle. U moře začínáme SPF 50 a s sebou si bereme SPF25 nebo SPF30. Vrstvu obnovujeme každé dvě až tři hodiny, zejména při koupání. A to i v případě, že je náš přípravek voděodolný (water-proof).

Kolik opalovacích prostředků vzít s sebou
Průměrná denní spotřeba ochranných prostředků pro dospělého na celé tělo by měla být okolo 35 ml, což pro zjednodušení je asi 7 čajových lžiček. Dle mé zkušenosti, např. jedno balení krému Nivea 50+ mi vydrželo přesně 14 dní.

Je třeba si s sebou vzít i nějaké prostředky po opalování a normální krémy nebo emulze na pleť. Je to důležité zejména u moře. Když se osprchujete sladkou vodou, nastupuje prostředek po opalování. A po každém sprchování ráno a večer je třeba pokožku hydratovat. To zajistí běžný krém.

Já vím, že normálně tolik krémů nepoužíváte, to já samozřejmě také ne. Ale z vlastní zkušenosti vím, jak moc to pomáhá. Na dovolené je pokožka extrémně namáhána střídavým sluněním (vysušováním) a následným máčením, čímž se opět vysušuje. A pokud chcete mít krásnou barvu a současně nevypadat jako stará vrásčitá indiánka, vřele tento postup doporučuji. Trochu péče navíc se zcela jistě vyplatí.

A nezapomeňte, že méně je někdy více a tak ani opalování se nemá přehánět.


Další články z rubriky Sezonní záležitost

Alergie na slunce a další nástrahy léta

Léto přináší nejen chvíle pěkné, ale občas také nepříjemné. Také už se vám stalo, že se vám původně krásná dovolená změnila během dne ve svědivé peklo? Na těle se objevily červené fleky nebo pupínky a pálí a svědí. Nebo jste podcenili intenzitu slunečního záření a takzvaně jste se „přižehli". Bodnutí hmyzem nebo požahání medúzou také není to pravé ořechové pro klidnou dovolenou. Pokožka je totiž první obranou linií našeho těla před škodlivým působením okolního prostředí. Proto vám chci dnes povědět něco o tom, jak se před nástrahami léta chránit. A co dělat, když už nás nějaké to poškození postihne.

KVĚTEN - PODPORA SRDCE

"Máj, lásky čas, hrdliččin zve ku lásce hlas" a tak není divu, že nejohroženějším orgánem tohoto měsíce je SRDCE. Srdce = sídlo našich citů. I v dnešní době, kdy se mnozí soustředí spíše na to, co jim říká jejich mozek, máme v tomto období asi největší potřebu milovat, sdílet a otevřít svá srdce někomu druhému. Pokud nemáme partnera, je nám smutněji než v jiném měsíci.

Listopad - podpora plic

A máme tu LISTOPAD, moji milí!

Po několika slunečných a teplejších dnech, přichází nezadržitelně podzim s chladným vzduchem, deštěm, ranními mlhami, nejen v Praze s pokličkou inverze nad hlavou, kdy bude naše imunita silně otestována.

V měsíci listopadu jsou nejzatíženějším orgánem PLÍCE. Ve zkratce opakování z biologie základní školy: Plíce jsou párovým orgánem zaplňujícím převážnou část hrudní dutiny. Dýchání je automatická činnost, kterou považujeme za samozřejmost. Vdechem se k buňkám do plic dostává kyslík, ten potřebují buňky k přeměně živin na energii, a který se krví roznáší po celém těle. Výdechem se z těla dostává oxid uhličitý, jež buňky vyprodukují, ten musíme z těla vyloučit ven. Tím je daná úzká souvislost mezi dýchací a oběhovou soustavou. Dýcháním proudí do plic asi 20 000 litrů vzduchu denně.

Newsletter





Přihlášení

Facebook
Sponzorovaný odkaz: