Proč bychom se tuků báli 1/2

Rubrika: Zdravé stravování
Autor:

Tuky neboli lipidy tvoří v našich podmínkách 30 až 40 % denního příjmu energie. V dlouhodobě velmi výrazném nadbytečném příjmu značně přispívají k nejzávažnějším zdravotním problémům, jako jsou srdečně cévní onemocnění, některá nádorová onemocnění a degenerace žlučníku a střev. Oproti sacharidům a bílkovinám mají nižší schopnost nasycení. To společně s jejich vysokým obsahem energie vede při vyšším zastoupení tuků v potravě ke snadnému překročení přiměřeného energetického příjmu. Lipidy jsou stavebními složkami buněčných membrán, tvoří nezbytnou funkci nervového systému, vytvářejí mechanickou ochranu, umožňují působení mnoha vitamínů, a v neposlední řadě tvoří zdroj energie v organismu. Tuky jsou zdrojem esenciálních (nepostradatelných) mastných kyselin, jsou nositely vůní a vitamínů, a prodlužují dobu vyprazdňování žaludku. Oproti sacharidům a bílkovinám mají více než dvojnásobnou kalorickou hodnotu. V tomto článku se podíváme na to, jak se tuky rozdělují a vysvětlíme si jejich roli pro lidský organismus.

Není nutné, abychom toto téma hned na začátku zbytečně komplikovali poměrně složitým rozdělením jednotlivých tuků. Pro dobrý přehled nám postačí podvědomí o tom, že existují různé struktury, které nám významně diferencují chování a funkci jednotlivých tuků. Mezi ně patří nasycené, mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny. V závislosti na příjmu můžeme taktéž lipidy rozdělit na živočišné a rostlinné. Z hlediska rozdělení tuku v organismu se bavíme o tuku strukturálním a depotním (zásobním). Pojďme se blíže podívat na jednotlivá rozdělení.

Nasycené neboli saturované mastné kyseliny jsou běžnou součástí přírodních tuků. Člověk si tyto kyseliny běžně vyrábí (např. ze sacharidů), a proto nejsou nezbytné v příjmu potravou. Jsou obsaženy zejména v živočišných tucích, především v tucích savců. Z rostlinných lipidů má vysoký obsah nasycených mastných kyselin kokosový tuk, palmojádrový tuk, kakaové máslo a palmový tuk, které se zpravidla vyskytují v pochutinách s čokoládovou či jogurtovou polevou a dalších.

Mononenasycené mastné kyseliny jsou nejčastěji zastoupeny kyselinou olejovou, která se vyskytuje ve všech živočišných tucích, ale nejvíce v olivovém a řepkovém oleji. Kyselina olejová, stejně jako nasycené mastné kyseliny je tělem svévolně tvořena, a její příjem není potravou nezbytný. Na rozdíl od nasycených mastných kyselin však kyselina olejová snižuje hladinu celkového i tzv. LDL cholesterolu (tento název je nesprávný, nicméně dnes již velmi vžitý) v krvi, a proto může být zdraví prospěšná. V oleji brukvovitých (např. hořčice, řepka) bývá obsažena kyselina eruková, která při větším příjmu může vyvolávat poruchy funkce srdečního svalu a rozpad červených krvinek.

Polynenasycené mastné kyseliny vznikají ze dvou základních kyselin, a to je kyselina linolová a α-linolenová. Tyto mastné kyseliny si organismus vyrobit nedovede, a proto je jejich příjem v potravě nezbytný. Nazýváme je proto jako esenciální. Kyselina linolová a α-linolenová jsou obsaženy především v semenech rostlin a olejích, které jsou z nich lisovány.

Zaměříme- li se na strukturální tuk, který zajišťuje uložení orgánů, umožňuje kojenci sání, zjistíme, že je pro člověka naprosto nepostradatelný. Ani pod vlivem dlouhodobého hladovění, které často bývá příčinou smrti, nevymizí úplně. Depotní neboli zásobní tuk mění svůj objem podle energetické situace organismu. Úkolem zásobního tuku je udržet zásobu energie.

Pro zajímavost: U průměrného dospělého muže s hmotností 70 kilogramů a optimální tělesnou skladbou tvoří zásobní tuk přibližně 6-7 kg, což je množství energie, které vystačí na 3-4 týdny hladovění. U průměrné dospělé ženy s optimální tělesnou skladbou je tato zásoba ještě o 3-6 kg vyšší.

V následujícím článku si podrobněji rozvedeme polynenasycené mastné kyseliny a povíme si důležité informace o trans mastných kyselinách.

Máte-li k článku jakékoliv dotazy, rádi vám je zodpovíme na našich facebookových stránkách NUTRIMEN.cz.

Jan Šerpán


Další články z rubriky Zdravé stravování

Kozí mléko jako součást zdravé výživy

Účinky kozího mléka znali již staří Římané, kdy kozí mléko bylo považováno za „elixír krásy a dlouhověkosti" a bylo velmi ceněné. Dodnes se u mnoha horských národů kozí máslo s bylinkami používá jako součást řady léčebných mastí. Dlouhodobě známé léčebné účinky kozího mléka jsou podloženy i vědeckými studiemi. S pozitivními výsledky se setkáváme u těchto onemocnění:

Chcete zhubnout? Začněte jíst tuky!

Většina dietních doporučení říká, že bychom neměli jíst tuky. Vařit vše na vodě, dusit v páře, jíst odtučněné výrobky… Taky vám však u takto upravených pokrmů něco chybí? Že by to byla chuť? Tuky jsou ve stravě důležité a ani při hubnutí se jich nemusíte vzdávat!

Hladověním cesta nevede

Moničin příběh...

Newsletter





Přihlášení

Facebook
Sponzorovaný odkaz:

Doporučujeme:

 

 

Školící středisko